Článek 1: Hlavní cíle prevence v MŠ

1. Rozvoj sociálních kompetencí: Učit děti toleranci, empatii, spolupráci a vzájemnému respektu. Eliminovat vyčleňování jednotlivců z kolektivu.
2. Podpora zdravého sebevědomí: Vést děti k uvědomění si vlastní hodnoty, schopnosti vyjádřit svůj názor a říci jasné „NE“ v situacích, které jsou jim nepříjemné (prevence zneužívání a šikany).
3. Osvojení zdravého životního stylu: Vytvářet pozitivní postoj ke zdravé výživě, osobní hygieně, pohybu a pobytu v přírodě. Omezovat negativní vlivy (upozorňovat na úskalí nadměrného trávení času před obrazovkami).
4. Bezpečnost a předcházení úrazům: Zvyšovat povědomí dětí o možných nebezpečích doma, v dopravě, při hře, při styku s neznámými lidmi nebo zvířaty a při nálezu nebezpečných předmětů (např. injekční stříkačky na vycházce).

Článek 2: Rizikové jevy sledované v předškolním věku

Pedagogové v naší mateřské škole se aktivně zaměřují na včasnou detekci a řešení těchto jevů:

• Agresivní chování mezi dětmi (kousání, bití, záměrné ničení práce či hraček druhých).
• Projevy počínající šikany a ostrakizace (zesměšňování, opakované vyčleňování konkrétního dítěte ze společné hry).
• Neschopnost dítěte přizpůsobit se pravidlům kolektivu.
• Příznaky zanedbávání péče, týrání nebo zneužívání dítěte (CAN - Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).
• Nadměrná fixace na digitální technologie (tablet, mobil, televize) ovlivňující chování, pozornost či řečový vývoj dítěte.

Článek 3: Metody a formy práce

Prevence je přirozeně a nenásilně začleněna do každodenních aktivit v rámci Školního vzdělávacího programu. Využíváme zejména:

• Prvky Daltonského plánu: Vedení k samostatnosti a odpovědnosti za splnění úkolu, výchova ke spolupráci a pomoci druhému, upevňování společných pravidel třídy.
• Komunitní kruh: Sdílení pocitů, nácvik aktivního naslouchání a řešení drobných sporů v bezpečném prostředí.
• Prožitkové učení a dramatizace: Využití pohádek, příběhů s mravním ponaučením a hraní rolí (jak se zachovat, když mi někdo bere hračku; jak požádat o pomoc).
• Besedy s odborníky: Návštěvy příslušníků Policie ČR, hasičů, záchranářů (tematika dopravní výchovy a osobní bezpečnosti).
• Zdravotní výchova: Pravidelný pohyb na zdravém vzduchu, hravé seznamování se zdravými potravinami, dentální hygiena.

Článek 4: Krizový plán a postup při výskytu rizikového chování

Pokud pedagog zaznamená opakované rizikové chování u dítěte, postupuje následovně:

1. Zmapování situace: Zvýšené pedagogické pozorování dítěte v různých situacích a konzultace v rámci pedagogického týmu (vzájemné sdílení informací mezi učitelkami a asistentem pedagoga).
2. Individuální práce s dítětem: Rozhovor s dítětem adekvátní jeho věku, snaha odhalit příčinu nevhodného chování (změna v rodině, žárlivost, neznalost jiného řešení situace).
3. Spolupráce se zákonnými zástupci: Včasné přizvání rodičů k řešení problému. Rodiče jsou informováni věcně, s respektem a snahou najít společné řešení (jednotný postup školky i rodiny). O závažnějších schůzkách je proveden stručný písemný záznam.
4. Odborná pomoc: Pokud opatření v rámci MŠ a rodiny nevedou ke zlepšení, doporučí ředitelka školy návštěvu Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně pedagogického centra (SPC), střediska výchovné péče nebo klinického psychologa.
5. Při podezření na syndrom CAN je škola povinna splnit svou ohlašovací povinnost (informovat OSPOD a případně Policii ČR).

Článek 5: Závěrečná ustanovení

Tento Minimální preventivní program je závazný pro všechny pedagogické i provozní zaměstnance školy, kteří se podílejí na jeho plnění. Evaluace programu probíhá vždy na konci školního roku v rámci pedagogické rady.